Abel Tasman National Park

Abel Tasman National Park

Abel Tasman National Park je se svou rozlohou 225 km2 sice nejmenším národním parkem na Novém Zélandu, ale i přesto patří mezi jeho nejznámější a nejnavštěvovanější místa. Rozkládá se na severovýchodním pobřeží jižního ostrova a poskytuje ideální podmínky pro pěší turistiku.

Pro park jsou charakteristické dlouhé pláže se zlatavým pískem, písčitá ústí lemována přírodními lesy, pobřežní skaliska, vodopády, jeskyně a další přírodní krásy. Jsou zde oblasti nacházející se na úrovni hladiny moře, ale i kopce dosahující výšky až tisíce metrů. Zátoky obklopené skalními výběžky pak představují ideální místo k potápění. Pobřežní pahorky zarůstají stromy druhu tea tree, které se mísí s pabuky. Úrodné a vlhčí pobřežní zářezy se zase schovávají pod širokolistými křovinami, kapradinami, révami a nejrůznějšímu druhy popínavých rostlin. Mírné klima zaručuje stálost počasí, panují tady mírné zimy a horká léta s mnoha slunečnými dny. Téměř na každém místě v parku narazíte na žulové balvany, které se v minulosti těžily v oblasti Tonga Quarry.

Autor: Nils  van der Burg

Území parku je protkáno četnými turistickými stezkami, proto jsou zde také bohaté možnosti odpočinku, táboření i koupání. Chatky, na které na svých cestách parkem narazíte, však mohou být během hlavní sezóny beznadějně obsazené, proto je třeba mít dopředu zamluvenou rezervaci na ubytování. Rezervace však není důležitá jen pro ubytování, ale dokonce také na jízdenky do autobusu, který vás do parku doveze. Jelikož se jedná o turisticky nejfrekventovanější místo snad na celém Novém Zélandu, bývá v létě park přeplněn návštěvníky ze všech koutů světa, proto na tento fakt buďte připraveni.

Nejznámější turistickou pobřežní trasou je nenáročná Coast Track, která je hojně vyhledávána i méně zdatnými milovníky turistiky a dokonce i rodinami s dětmi. Stezku o délce 51 km se dá projít za tři až pět dnů. Z větší části protíná zalesněnou krajinu, občas se objeví výhled na pobřeží se zlatými písečnými plážemi. Trasa je jednosměrná, to znamená, že končí na úplně jiném místě, než začala. Začíná v Marahau, protíná čtyři ústí, jež jsou schůdná pouze při odlivu a končí ve Wainui. Zpátky se tak lze vrátit jen motorovým člunem nebo vodním taxíkem. Jízda v mořském kajaku klouzajícím se tiše po hladině je skvělým zážitkem a také výbornou možností pro poznávání zdejší divoké přírody.

Alespoň trochu si od všudypřítomných turistů můžete odpočinout v posledním a nejsevernějším úseku trasy, kam už vodní taxi nejezdí a na kajaku se tam vypravit nesmíte. Proto zde není ani tolik návštěvníků, v klidu tak můžete pozorovat tuleně, tučňáky, delfíny, pestrobarevné ptáky a poslouchat úžasný koncert cikád. Ve vašem batohu by však při návštěvě těchto míst neměl chybět repelent na útočící písečné mušky.

Jízda na kajaku neodmyslitelně patří k cestování po těchto končinách, dostanete se tak do odlehlejších částí parku, kde je možné objevit nádherná nedotčená místa. Než vám však bude takový kajak půjčen, musíte se zúčastnit asi dvouhodinové instruktáže s nácvikem záchrany na moři. Vybaveni budete plovací vestou, neoprenem a pumpou na vylití vody z kajaku. Samostatné výpravy v kajaku na moře se ale doporučují jen zkušeným vodákům a sportovně založeným jedincům.

Do parku se můžete dostat čtyřmi vstupními branami. Na jihu je to Marahau, kde se nachází základna vodních taxíků proplouvajících podél pobřeží. Z venkovních aktivit je možné se věnovat pěší turistice, mořskému kajakingu a plavání s tuleni při výletu do tulení kolonie. Další branou je Kaiteriteri, kde se nachází oblíbená pláž se zlatavým pískem. Na severním konci tvoří přirozenou hranici parku místa Totaranui a Wainui. Totaranui je jakousi ústřední branou do parku Abela Tasmana a turisté jsou sem přitahováni především písčitými plážemi a azurově modrou vodou moře. Ve Wainui se nachází snad nejkrásnější přístupné vodopády v oblasti města Nelson, dostanete se k nim asi po 45 minutách poměrně nenáročné chůze z parkoviště u silnice do Totaranui.

Jednou z velkých atrakcí parku je roklina Harwood´s Hole. K tomuto 146 metrů hlubokému krasovému komínu se dostanete pěšky z parkoviště v Canaan. K okraji rokle se však nedoporučuje přibližovat, mohlo by to být životu nebezpečné, jelikož hrozí, že byste se mohli dolů zřítit. Pokud však půjdete po strmé vedlejší pěšině, dostanete se k Harwood Lookout, kde se před vámi otevře unikátní scenérie vnitrozemských náhorních planin, jež patří k národnímu parku Kahurangi. Z parkoviště v Canaan vybíhají také četné turistické stezky, včetně Rameka Track, která je považována za nejlepší trasu pro horská kola v okolí Nelsonu.

Ve vnitrozemí parku se vypíná kopec Takaka Hill, kterému se díky rozsáhlým ložiskům mramoru říká také „mramorová hora“. V okolí kopce se nachází velké množství jeskyní a závrtů, z nichž nejzajímavější jsou pravděpodobně Ngarua Caves, které poskytují neopakovatelný výhled na město Nelson a nedaleký D´Urville Island. Pod jeskyněmi se rozprostírá písečná pláž v Marahau.

Turisty oblíbené je městečko Takaka, které představuje hlavní nákupní a obchodní centrum oblasti Golden Bay. Lidé se zde živí především cestovním ruchem a dále také mlékárenstvím. Když zavítáte do Golden Bay Museum, můžete si prohlédnout výstavku o Abelu Tasmanovi, dozvědět se zajímavé informace o hornických aktivitách v oblasti nebo se pokochat uměleckými díly místních řezbářů, sochařů či malířů.  V Bencarri Farm Parku je zase možné vidět nejrůznější hospodářská zvířata anebo úhoře, kteří se zde chovají. Rády sem jezdí hlavně děti, které si mohou pohladit lamy, alpaky a prohlédnout si zblízka třeba jaka.

- jap -

Předchozí články z Nového Zélandu:
Northland – v zemi Maorů
Queenstown – město adrenalinu
Wellingtonské zastavení
Rotorua – s horkou půdou pod nohama
Auckland - na návštěvě ve Městě plachet

Článek byl zobrazen 6 225 krát.